Běž za tím, kdo ti rozumí

Že tonoucí se stébla chytá, to stará známá věc. Jsme lidé, křehcí, zranitelní a o pomoc v nesnázích, když poradit si nedokážem, často žádáme.

A to s řádem vesmírným nikterak se netluče. O podporu požádat, to není žádný prohřešek. Ni důkaz vlastní existence selhání. Je to v pořádku.

Však!

Jsi-li matka výchovou už frustrovaná, hledej matku. Jež pod srdcem svým sama dítě nosila a v ordungu svůj časový plán má. Od ní rada bude ti užitečná dozajista. Způsobil-li nevěrník ti šrám, hledej tu, co dokázala odpustit a z na kolenou ponížení dokázala vstát. A ze života, bez pocitu v sobě křivdy, dokáže se radovat. Jsi-li tou, co své lásky musela se vzdát, hledej tu, co přes své stýskání si, hlavně sebe rozhodla se milovat. A že se jí to daří! Jsi-li tou, jež pečuje a podporuje, cestou domů milovanou duši provází, hledej tu, jež sama tu cestu až k nebeské bráně prošlapala. Jež bolest a svým srdcem připoutání ve vděčnost a požehnání dokázala přetavit. A na životě lpění dál již netrvá. Jsi-li tou, již choroba zákeřná či vleklá život ochromila, hledej tu, co, ač své si sama vytrpěla, svou vírou jak kouzelnou hůlkou své strachy v lásku přeměnila. A ve vlastní síle kráčí světem dál. Jsi-li tou, jež stárne a důvěru v svou krásu ztrácí, hledej tu, jež ve vlastním uvadání nové dary spatřila. Jež sama stárne s grácií a je to na ní znát. Pokud ve vztazích se plácáš, běž za tím, kdo plácal se v nich před tebou. Však dokázal si k sobě, k jiným, své vztahy uzdravit a do souladu dát. A teď, klidně i sám, bez druhého, umí šťastně žít. Když jsi tím, hož rozvod čeká, běž tam, kde jiný sám u stolice soudní pravdu přísahal. A i když se mu život jak domek z karet sesypal, on to nevzdal a na lásku nezanevřel.

A tak to je … Kde nebylo a není, tam nežádej. Tam se jen leda s teorií pošetilou potkáš. A ta skutečnosti, ta na hony je vzdálená.

Přestaňme tu hrát tu na pohádku hru. I guru s dobrým renomé vás od trápení, když sám neprožil je, nespasí. Nejde o to nastudovat, leč poctivě vše odžít. A ze svých úspěchů a ztrát se navždy poučit. Jen ten, co z vody nevaří, ti skutečně porozumí.

Fotka snová, ilustrační, leč jen iluze. V reálu to pohádkové vůbec nebylo.

Nemám patent na rozum, však má mozaika života je pestrá. A věřit jsem nikdy nepřestala.