Mám ráda

. omšelost, jež snímá masku iluzí a skrytou duši obnaží

. starý dům, střechu mechem pokrytou, omítku co vítr dechem oprýskal 

. z lišejníku krajkoví co ozdobou je stromu, jenž svědkem mnoha dávných příběhů se stal

. stříbrem vlasy protkané, však v očích jiskra lidství, příboj snů a vášní,  jenž v tichou moudrost leta zrál

. dřívko v řece plavené, kámen co věkem oblázkem se stal, živlů sílu v peřeji co prýští opodál …

. stéblo trávy co radostí se chvěje, že má pro Zemi dar …  semínko, z nějž nový život vzklíčí

I k i g a i  -  umění bytostnou krásu žít, své proč naleznout

Každý jsme střípkem v mozaice tvoření, svým unikátem nenahraditelní. Bez nás nebyla by ta mozaika úplná. To je lidského bytí smysl. Přinést světu, co do vínku jednomu bylo dáno a naplno svůj potenciál, v lehkosti, žít. Svou cenu vlastní si  zvědomit.

Leč v době plné vzruchů, v mnohém uspěchané, ne vždy se daří ty jedinečné dary v sobě objevit. 

Ikigai je cesta. 

Cesta přirozená, po níž ten, kdo kráčí, své poklady duše odkrývá a s pokorou a úctou plně žije. Jsou to dny, okamžiky, všemi smysly uchopené, do pavučinky snů zázraky vetkané.  Potenciál v nitru dřímající do plné krásy vykvétá a  chvilka obyčejná, však pomíjivá, tím posvátnou se stává. 

Cesta objevná a dobrodružná, na níž  je srdce kompasem, co k radosti a  klidu v nitru vede. Na své místo, k svému Já.

Nemá konkrétní cíl, však v tom, jak život v celistvosti prožívat, její kouzlo tkví. Ikigai se nehledá, neučí. Ikigai je způsob žití. Ba co víc, je uměním. Umění žít.

A byť, i možná, že nám dlouhý život nebyl předurčen, s pocitem naplnění z něj jednou budem odcházet.

Ten, kdo našel svůj smysl života, už nespěchá.

Jsem Ikigai kouč

a volá-li tě cesta objevná a dechberoucí, já s úctou ruku napřahuji a říkám ti: "Pojď, na svůj trůn usednout".

Více se dozvíš tady (klik)

"Ikigai je pro mne o alchymii šťastných pocitů"

- Kateřina Kloudová, aromaterapeutka a parfumérka, tvůrkyně ikigai vůně Radost. Koukni tu.