Mé (ne)barevné kompromisy

Vyskytly se mi tu jisté barev chtivé nesoulady. Jisté z mdlosti strachy.

I když on sám termín Grey Poetess mnohé prozradí … V nebarvách rochním si. Vedu takový šedivý život. Podzim ženy hrdé na svůj šedý vlas. Co na básnířku si občas hraje a kostrbatým textem sítě zaplaví. 

Nu dobrá, tedy. To, že já bych si do některých odstínů barev oděná připadala jako bombón ještě neznamená, že právě ony nemůžou být ty vaše. Ty, které vaši jedinečnost a charisma  do výšin pozvednou. 

A tak dala jsem do kupy, co za úvahu by stálo a pro šatky lněné bez krásy újmy prospěšné bylo.

A vezmu to hezky od shora.

1. Barva hnědá. Prostě hnědá. Trochu jako kaštanová. 

2. Pastelová růžová. Výrobce tvrdí, že starorůžová. Já mu to ale nevěřím. Ta vypadá jinak.

3. Švestková. Prý. Taky haluz. Nicméně nádherná. Pudrová. Zastřená. Úplně tě v ní, Aničko, vidím.

4. Šedohnědá. Víc teda hnědá než šedá. Moc příjemný odstín. Právě z něj jednu novinku pro vás chystám a zanedlouho ji vám, které ještě bavím, představím. Do dnů sychravých i slunce plných … nezbytnost.

5. Písková. Studenější, lehce zamlžená. Barva, jež by podtrhla mé povadlosti. Leč líbí se mi velmi. Pro Birdy jako stvořená.

A zatím stačí …

Tak snad jsem alespoň trochu úvahy a pochybnosti ve vás rozptýlila a touhy ve vás podnítila.

A na vaše názory těším se. Velmi. Jsou pro mne cennější než zlato. Cenné jako sůl.

Děkuji vám za to.♥︎

Na fotu prototyp šatek Birdy. V šedohnědé barvě. Právě na ně obdivů plné ohlasy mne přivedly ke snů i darů zhmotnění. 

Mé nostalgické Ach.♥︎