Ve stínu starého olivovníku spočinout je slavnostní chvíle. Chvíle vzácná, životodárná a konejšivá. Je snadné své duši naslouchat a pod čarovným stromem se rozpomenout. A pak ten odkaz třeba písmem do svého deníku vložit, nechat jej skrze struny klavíru rozeznít či na plátně malířském nechat barvy symfonii hrát … a vzpomínky ožívají. Tak jako starý moudrý strom, v němž síla i křehkost se snoubí, s poselstvím jiné krásou obejmout, vyživit druhé i sebe. Pro své i mnohá další pokolení, umělcem života být.
Šaty Olivie mají nádhernou barvu listů olivovníku. V temně zelené stříbřitě šedá prosvítá.♥︎