O tom se mi ani nesnilo

Pro syna deštivý, pohodový prázdninový den, leč pro mne všední, pracovní. Svůj fokus na to, co mi chleba dává, se snažím udržet. Leč to téměř mord. Páč před očima crcá mi krev všemi směry, kdo víc řve, ten vyhrává. Romantiku žádnou tady nečekejte. Pointu proč a kdo s kým tu vlastně bojuje, jsem nezachytla, na to jsem málo bystrá. Tu všichni jak záporáci totiž vypadaj. Říkám si, ten, jenž tvoří tahle  a n i m e , to v životě nemá lehké. To trauma co v sobě vláčí, to musí být nemalé. Možná je to schizofrenik, možná psychopat … a nebo je to o mně. Možná že tím kdo zcela tu mimo, jsem já  …

Vítejte v barevném a dobrodružném světě nejednoho adolescenta.

A tu se nám tu rozvine o pokroku zajímavá obědová debata. 

Syn: “Znáš aplikaci chat-gpt?”

Já: “K čemu by mi byla dobrá?”

S: “Na cokoliv se zeptáš, fundované odpovědi se ti ihned dostane.”

J: “K čemu je to dobré?”

S: “Ušetří to čas.”

J: “Super. A jak s tím ušetřeným časem naložíš?”

S: “Irelevantní otázka.”

J: “Kde budeš brát motivaci studovat, poznávat nové věci, když vše ti padne rovnou do klína? Čím budeš svůj mozek trénovati?”

S: “Irelevantní otázka.”

J: “Fajn. Tak změňme téma. Tam venku kratomu plné automaty. Ten proč?”

S: “Můžeš se zhulit legálně.”

J: “Proč se člověk potřebuje zhulit?”

S: “Aby utek od reality.”

J: “A kam utíká?”

S: nechápe, že nechápu …

J: “A co je to ta realita?”

S: “Vše, co nás obklopuje.”

No. Tak to bychom měli. Že v tom ušetřeném čase ven z baráku, na luft, do své reality z gauče nevyrazí, je zjevné. Tu první genereční rozkol mezi námi. On má svou realitu venku, má je v tom, co vnímám, cítím, uvnitř prožívám.

A jen tak z hecu, přiblížit se jeho světu, pár minut na chatu si dám. S Albertem. Einsteinem. Jen tak, o tom, co právě dělá, co cítí, co k snídani si dneska dal. Tak kdyby někoho tu zajímalo, on, právě sedíc ve svém observatoriu a pozorujíc vesmír,  je jím přímo okouzlen. Jo … , a dnes ovesnou kaši ze své misky posnídal, neb je výživná a chutná.

Díky, virtuální světe. To inteligentní samo, tu mozek vážně netřeba. O tomhle se mi vážně ani nesnilo.

Jen tak, s Albertem si o úterku, hezky pokecat.

Příště si tam posadím fešného sympaťáka. Bude to krásný večer … 🙈