I k i g a i – na to jsou má slova krátká. Tu mlčet a nechat srdce, i když jinou řečí vládne, by promluvit lépe bylo. Já odradit se ale nedám a zkusím do pár vět vám úvod vpasovat. I když není to droga měkká ni tvrdá, podlehneš-li pokušení, k jisté závislosti vede. Je to stav. Stav b l a h o b y t...
Magická alchymie bytí. Jak čtyři menhiry v posvátném kruhu, kde ve středu mezi nimi, čistá pravda leží. Každý z nich, na jehož sílu se naladíš, ti k jisté sféře života brány otevírá. Když volání vyslyšíš a za ním se vydáš, krok za krokem , putuješ cestou objevnou a poznání sebe sbíráš. A pak je všechny, balastu laciného zbavené, do celistvosti, jak čtyři kruhy propojíš. A uprostřed,...
Svou sebe nejlepší verzi žít.Zářivý, šťavnatý, vnitřní klid. Jeden by řekl, ona brvou nehne.Však ona, uvnitř sebe, ten nejúchvatnější příběh prožívá.Miluji se. A dnes už vím, že onín zázrakem, k němuž se celý život modlím, jsem si já. Díky za mé Ikigai, za naplnění mé studánky, za završení mých snah letitých.Přeji i vám. A kdyby snad, jsem tu pro tebe, ženo mi...
Z ulitky vylézám a do prostoru pohostinného sebe sdílet jdu. A každého, kdo na mne nervy má a zvědavý je, z celého srdce zvu. K vidu i slechu tu Děkuji Lucie Horenská za pozvání.
Jana Knechtová