Najde se. Semtam. Důvěřivec, co mé rady žádá. A ten touhu, co snad přes kopírák naše srdce tisknou, po naplněném bytí vysloví.
Tak jo. Možností a příležitostí je celé quantum, jen dvérka otevřít a sáhnout si. Ze země i z hůry nám pomoc srší. Pánbůh čelo upocené , vyhovět nám snaží se co mu síly stačí a hrne nám to ostošet. Jenže ono nic. Ono pořád nic.
ONO TO totiž NENÍ KAM CPÁT. Či může snad tam, kde je už plno, další posílat? Fyzika pravý opak praví.
Máme toho plnou hlavu, plné brejle, na hřbetu, na prsou i bedrech, plné ruce i plný zadek, na srdci i za patama. Máme to pod kůží, za nehty a dokonce i za ušima. A k tomu ještě mnohdy plnou hubu keců máme. A k tomu plné lednice a plné skříně, pod kapotou vzácných koňů stáj i modré oko pro občasné k duhu hbité tempo na zahradě září. A přesto, žaludek už nedává to a leccos strávit nemůžem.
Mno, tak něco dodávat je ještě třeba? Než život svůj si smysluplným plnit začnem, ten zapatlaný spejs je nutno vyprázdnit. Zkrátka uvolnit místo přání svému. Pro někoho chvilka, pro jiného na celý život práce.