Jistota v prachu

Občas se každému stává, že jeho moodboard mlha zahalí a jistota jako by v prach se rozpadala. Myšlenka o smyslu bytí nabývá smyslu významného a kdesi tam uvnitř, v hlavě i v břiše, pochybovač vyskakuje a bere si hlavní slovo. A mele a mele …. A tak je to v životě každého z nás. Někdy dny vílím krokem protančíme, zatímco jindy jsou paty rozedrané. Děje se přesně podle toho, k čemu je chtíc nechtíc člověk připraven, jaká semínka do své půdy vkládal a čím povzbudil je v růstu. A ať už jsou pak jejich plody sladké či trpkostí nám ústa zkřiví, nektarem vzácného poznání nás tak či tak vždy vyživí.

Není ale nutno ruce do klína skládat, když se zrovně nedaří. A tak já, holka zvědavá a neposedná, boty své si zula a k východu Slunce směrem na cestu , po níž k prostému života smyslu se dohrabat dá, bosá naskočila. Ne úplně tak nepoznanou a novou. Ale jakoby více světla z lamp pouličních na ni dopadalo. Chvílemi, kráčeje po ní, až se mi tají dech. Jeden by myslel, ža na vše už přišel, však ta zastavení jsou stále objevná a skvostná.

F A S C I N A T I O N ♥︎

A tady tudy se vine další zenem v míru putování. Ta nit přetrhnout se už nedá a buď každý vítán, kdo se na ni ke mně přidá. Naleznout své P R O Č.

Foto: Pint.