Nebudu vám lhát

Že peříčko život není, já často slýchala. A že nikdo a nic vás ztrát nespasí, je pravda.

Někdo do bohaté, však lásky chudé kolébky narodí se, někdo jen o vodě a chleba kůrce živoří. Někdo okovy bolesti a utrpení je k loži připoután, jiný zas kam svou hlavu složí netušíce, se mrazivé noci děsí. Někdo je láskou požehnán a ta pravá mu do života na první dobrou vkráčí, však příliš brzy zazní poslední jejich song. Někoho samota trápí a někdo od srdce odpoutání řeší. Jiný pln sebe zmaru, na větev se věší. Někdo vlastnímu synu pláče nad hrobem. Pro každého z nás má úkol tahle zem.

Tu nemá cenu vést válku s osudem. To byla by válka s plány duší. A tu nemůže být člověk vítězem.A ten úkol pro nás, je z popela zas vstát. Nohavice oprášit si a z kolen se posbírat. Jizvy po ráně zacelené v zlaté žíly přetavit a dál jít za svým snem.Nikdo tu tíhy světa není ušetřen. Však zda být či nebýt poražen, to každého volba.Bez vlastního života smyslu, však tohle člověk nedokáže.

Bez svého proč, se ze dna těžko vstává.

Foto: Pint.