Ženství poetické

Je mi blízké, pro mne autentické.  To Luny s hlubokou temnou vodou propojení, dnes adorovat jdu. 

Zázrakem života. Strážkyní prahu, kde hvězdný prach s mízou a popelem Gaiy se v esenci tajemnou mísí, v celistvá vlákna spřádá. Paprskem mezi nebem a zemí, novému stvoření život vdechujíce. Sílou, jež z jemnosti  v lůně se rodí.  Moudrostí, jež z  pramene intuice, z dělohy, vyvěrá. Řekou nářků i nadějí. Láskou. Dechem. Smrtí i zrozením. Pannou i prostitutkou. Tím vším, má milá, jsi. 

Tvé tělo, srdce a duše, tvá celistvost, s duchem propojené, jsou dějištěm onoho zázraku, hož smrtelník po věky věků hledá.

V tvých pocitech, básni tvým tělem zachycené, jež ne jinde než v srdci, se rodí. Tam on se skrývá. V tvém těle prožívání,  jež jak řeka posvátná se údolím lásky i utrpení vine. 

Na jejích březích, s dechem jak tančí své buňky vnímat.  Lásce boží jak vzácný květ srdce otevírat. Do života, v němž  věčnost, být propsaná a vpitá. To je ten zázrak, jenž přišly jsme žít.

To je tvé doma, tvůj chrám bezpečí, v němž když zabydlíš se, svou duši už nedáš. Z té cesty už není žádné zpátky. A já děkuji. Své odvaze i strachům, jež na ni mne, k mým darům,  svedly. 

A má touha je posílat je dál. A proto stvořila jsem program, v němž předávám ti umění, jak velebit svůj chrám. Jak  vášeň, rozkoš, smutek i žal v symfonii ladnou nechat znít, své světlo ze tmy vyzářit.

S každým kouskem sebe vědomě neprožitým dnem se tvé tady a teď krátí.

Body-soul mentoring Velebím svůj chrám či VIP transformační program Po mechu kráčím jsou pro tebe připraveny tu.

Ráda ti budu na tvou cestu svítit.